Mají sociální sítě místo ve vzdělávání?

Připadá vám používání chytrých telefonů pro vzdělávací účely jako aprílový vtip? Dnes je sice první dubnový den, ale tento dnešní blog není žert, ale má představovat věc, na kterou byste se měli do budoucna připravit. Bez pedagogického vedení se totiž většina dětí nenaučí sociální sítě efektivně používat.

Sociální sítě, každý si hned představí Facebook, Instagram nebo Twitter, jsou poměrně dost oblíbenými aplikacemi a to nejen mezi studenty, ale také mezi dětmi. Vždyť dítě, které dnes nemá smartphone, má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby bylo šikanováno. A kdo má smartphone musí mít přece Facebook atd.

Když je dítě registrováno na sociálních sítích, neznamená to hned ale, že někoho kyberšikanuje, že ho ohrožuje nějaký pedofil a jenom ztrácí čas. Mohou se samozřejmě tyto případy objevit a stávají se. Není to ale to hlavní, co sociální sítě charakterizuje, a proto by tyto informace měly děti získávat až po tom, co se dozví k čemu všemu vlastně ty Fejsbuky a Instáče slouží. Jedině tak může dítě sociální sítě využívat ku prospěchu sobě a druhých.

Primárně jsou určeny ke komunikaci, sdílení našeho života a sledování životů druhých. Jako pedagog si ale můžete na Facebooku vytvořit svoji fanouškovskou stránku – profil osobnosti a zveřejňovat zajímavý obsah, podporovat žádoucí chování a vytvořit např. album s pravidly českého pravopisu. Diskutabilní síť Snapchat může sloužit jako kanál pro zprostředkování nápověd k úkolům. Takové sítě jako je Facebook, WhatsApp či Snapchat patří k osobním sítím, tedy k sítím, kde je uživatel středem. Zajímáme se o uživatele a uživatelé se zajímají o nás. Ať už tedy v pozitivním či negativním slova smyslu.

Méně rizikové jsou sociální sítě, kde v popředí je obsah. Tuto skupinu tvoří Instagram, Pinterest, YouTube a Twitter. V jejich prostředí nás moc netrápí, jestli nás sleduje někdo cizí, ani nemáme potřebu si na těchto sítích s někým chatovat. Převážně sledujeme nebo tvoříme obsah, což je u těchto sítí fotka, video a myšlenka. Ne všechny ale můžeme považovat za bezpečné. Např. YouTube může dát vzniku kyberšikany nebo může být kanálem, kde se kyberšikana prezentuje. Celkově zde ale můžeme najít spoustu zajímavého a užitečného obsahu. Instagram či Pinterest pracují zejména s obrázky. Díky obrázkům můžeme žákům vytvořit lépe zapamatovatelný obsah a utřídit si myšlenky pomocí hashtagů. Můžeme dát žákům také výzvy, kdy mají na Instagramu zveřejnit fotku vztahující se k danému tématu. Pinterest je místem, kam si spousta amerických pedagogů chodí pro nápady a plánují své vyučovací aktivity. I žáci ale mohou Pinterest využít a vytvářet si nástěnky k jednotlivým předmětům. Nástěnky pak mohou sloužit jako složka s různými poznatky, odkazy či videi vztahující se např. ke Karlu IV. Twitter naopak pracuje s textem. Pokud zůstaneme u jeho základní filosofii 140 znaků, můžeme díky Twitteru žáky naučit jasného a stručného vyjadřování.

A pak tu máme Last.fm, Runtastic, LinkedIn nebo MyHeritage. Sítě, jež spíše sdružují lidi podobného zájmu nebo celé rodiny. Zejména hudební sítě (Last.fm, Soundcloud) mohou využít pedagogové školního sboru pro prezentaci jejich činnosti a zapálení školní sportovci mohou mezi sebou soupeřit a vzájemně se motivovat na sportovně zaměřených sociálních sítích (Runkeeper, Endomondo, Runtastic).

O Martina Dobosiová 2 články
Českobudějovická invaze ze Střediska mediální výchovy TF JU. Protože jsem nedala v Holandsku předmět kvůli svému negativnímu postoji k sociálním sítím, napravuji si reputaci tím, že na nich hledám to pozitivní :)

Buďte první!

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna


*